Leden 2012

Muzika,knížka a...radši nic.

31. ledna 2012 v 9:52 | KT Wild* |  Diary
Možná jste si už všimli,že se mi docela líbí Marilyn Manson,víc než to.Ano,zase s ním otravuju.Jeho nové
cédéčko mělo vyjít v únoru - Bron Villain.Bohužel,perfekciontistický Manson se rozhodl nás ještě trochu
napnout,a tak se na albumu bude pracovat o nějaký ten měsíc déle.A vydržet to mám jak prosím pěkně?

Také tak nesnášíte dělat nějaké zásadní rozhodnutí?Nevím,proč mám od včerejška takovou zvláštní náladu.
Jestli je to zase jenom to moje rýpání ve vlastním nitru,nebo to souvisí s tím,jak moc se kvůli tomu nervuju.
Nová škola,znamená začít od začátku.Ale kdo mi slíbí,že tenhle začátek bude slibný?Třeba to naopak půjde
ještě k horšímu.Nevím,zda-li bych si s těmi lidmi rozuměla.Na druhou stranu,k těm lidem tady jsem si také
(ač klikatou a složitou) cestu našla.A navíc dohánět dva roky němčiny,no,vážně se mi chce.Ale možná to je
změna k lepšímu.Jak to ale můžu vědět?Proč bych měla vědět,jak se rozhodnout?Vážně nemám ponětí.
Konečně už jsem dočetla Stephena Kinga.A že mi to dalo zabrat,taková úzká knížka.Nevím,jestli se mám stydět já,nebo
autor,protože některé ty poznámky by vynechat mohl.Přišli mi mnohdy zbytečné.Ale tak nebylo to špatné.Musím brát na vědomí,že Carrie bylo prvotinou (nebo jednou z jeho prvních knížek?),takže proto se mi to možná nezamlouvala tolik.
Nebo je to telekinetickými schopnostmi Carrie,které mi spíš než hororové přijdou jako sci-fárna?Nevím.Každopádně mě zajímají i další knížky od něj,ale než na to najdu čas...Nicméně jsem se pustila do Gossipek.No,říkejte si co chcete,ale píše skvěle,ač to je prostě o snobech z Upper East Side.
Tak koukám,že skoro celý můj dnešní deník jsem napsala jen o knížkách a muzice.Co trochu zmínit něco...osobního?Ani se mi nechce.Zvláštní nálada,úvahy,stav.Sama nevím,jestli se vyjadřovat.Asi to nemá cenu.Některé pocity,bych si měla nechat jen pro sebe.Možná víc než některé,možná bych prostě měla mlčet...

Chvíle melancholie a nepochopení

30. ledna 2012 v 19:55 | KT Wild* |  Básně
Tiscí lidí na jednom místě,
Patříš mezi ně,však jak si připadáš?,
Vzdáš to dnes a nebo příště?,
Kolik času ještě máš?

Vytrácíš se ze života,
Nežiješ,jen přežíváš,
Celý svět se volně motá,
Kolik snahy tomu dáš?

Úsměv možná upřímný,
A přes to ti něco chybí,
Výkřik do tmy nevinný,
Ten chaos se ti sakra líbí.

Stále křič a vysvětli všem,
Že nikdo tě vlastně opravdu nezná,
Nemáš pod nohama pevnou zem,
Noční můra,která se ti nezdá.

Malá holčička

30. ledna 2012 v 1:00 | KT Wild* |  World of Hurts
Miluju ten příběh.

,,Please,please..."

Katy Owell,láska a (falešné?) přátelství.

28. ledna 2012 v 21:57 | KT Wild* |  Diary

Včerejší den se náramně vyvedl.Ale protože i mně lezou na nervy statusy typu "Včera s nim,áá
A tenhle týden?Řekněmě,že ušel.Se Sis to snad půjde k lepšímu.
Ač jenom přes Facebook,jsme si tak trochu psali o nás.Filosofické debaty o minulosti,přítomnosti i budoucnosti.Tak ono je to těžké.Jiná škola,jiné životy,změnili jsme se.Ona šla úplně opačným směrem co já.Metalistka a dilinka.Ale kdo říká,že spolu nemůžeme vycházet,no ne? ;-) Ale že to bude perfektní a ve všem se shodneme,to si taky namlouvat nebudu.Jenomže ne každý tuhle "dilinku" zná tak,jako já,není hloupá,naopak.To je taky trochu to,o čem jsem psala v básničce.I když Sis nejde s každým,znají všichni jen polovinu jejího příběhu.Taky už přestávám chápat všechny táborové vztahy.Oskyho,Michala,všechny skoro...Aha,takže první mě Mike nesnáší,pro Oskyho jsem kamarádka.No a teď je to zase obráceně.Michalovi nevadí,že na chatě budu a Osky mě tam nechce.Jsme to ale kamarádi,co?Spíš mě trochu mrzí,že to neumí říct na rovinu.Já dokážu žít s vědomím,že mě někdo nesnáší.A těch lidí je dost.Ale když nevíte na čem jste,to je teprve zvláštní pocit.Jak potom můžete vědět,co od člověka čekat?
Dneska byl vážně hodně záživný den.Pořád hledám nějaký seriál,který bych mohla sjíždět,když se nudím.Pěkně díl po dílu,abych viděla všechny série.Asi nějaký můj sen,nebo co :-D Zatím to vyhráli Happy Tree Friends.Víte jaké to je po čtrnácti letech zjistit,že to nejsou three,ale tree ?Říkám vám,je to šok.Taky jsem zkoukla jeden díl Misfits,zvláštní seriál,britský no.Taky milujete ty krátké,němé,kreslené a smutné filmy?Zrovna dneska jsem nad nimi seděla hodinu.
Určitě se koukněte na Katy Owell,má nejlepší příběhy.Jak tak nad tím přemýšlím,docela by mě zajímalo,jestli její knížky prodávají i v Česku.Taky zvažuji,že začnu psát něco na styl příběhů Katy,to téma je lákavé.Takový novodobý Tim Burton v ženském těle,chci o ní vědět víc.
Příběh o tom,že i když už jsme trochu jinde,láska je pořád věc krásná,ale abstraktní,
ne stroj ;-)
P.S.Tohle teda zrovna není od Katy,ale zaujalo mě to.V pondělí tu máte Malou holčičku.
Že nevíte o co jde?No,uvidíte samy.

Dlouhá trnitá cesta z pekla - Neil Strauss&Marilyn Manson

28. ledna 2012 v 15:19 | KT Wild* |  Knihy v mých myšlenkách
Tahle knížka tu být musí.Ú-Ž-A-S-N-Á.Zřejmě se vážně budu věnovat publicistice.
Samozřejmě mě napadá více alternativ,ale životopisy mě zajímají hodně.
A tohle?Není to jen životopis,moje osobní bible.Vážně,do slova a do písmene.
Občas,když už nevím kudy kam,potřebuji načerpat inspiraci,listuju si v ní.Navíc
jsou tam úžasné fotky.Kniha popisuje dobu od dětství až po dvě první alba -
A portrait of an american family a Antichrist supestar.Tuším,že by měl vyjít
již druhý živitopis,ale bohužel nemám ponětí kdy.Každopádně se na něj velmi,
ale velmi těším.A teď už hodnocení.

1.Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Je to moje nejoblíbenější kniha.Mám k ní jakýsi citový vztah.
2.Definujte knihu až dvěma slovy(přídavným nebo podstatným).
Sebedestrukce,spása.
3.Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo podstatným jménem).
Padat.
4.S jakou postavou bych se ztotožnil/a,případně kým bych chtěl/a nebo naopak
nechtěl/a být.
Absolutně to vyhrává Brian.Nevím,do jaké míry se s ním ztotožňuji,ale rozohodně
si z něj něco beru.Naopak bych nechtěla být lidmi z křesťanské školy,kterou navštěvoval.
Zejména učiteli.
5.Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout,ať už je třeba i opravdu velmi špatný,
najděte v něm alespoň jedno pozitivum.
Těch pozitiv by se našlo.Ze jména jeho inteligence,názory,příběhy a odvaha být tím,kým jsme,i za cenu toho,že nás ostatní odsoudí.
6.A naopak najděte jedno negativum,ale pouze jedno,cílem je uvědomit si,co Vám na knize vadilo nejvíce,nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce),ale třeba i v chování postav.
Hm...Těžké.Možná až moc řádků o drogách.



Nymfomanská poezie

27. ledna 2012 v 22:29 | KT Wild* |  Básně
Ať už kuchyň,lóž či skříně,
Pojď a rychle,nezvládnu to,
Moje hlava ve tvym klíně,
Říkej mi děvko,říkej mi sketo.

Však kdo ví pravdu?,
Žijete ve lži a doměnkách,
Předsudky přejdu,
Ale musím žít v pomluvách.

Za všemi úsměvy,skrývá se bolest,
Bolest od nejbližších,modřiny krev,
Bolest je hřích,sex je jen neřest,
Kdo ale uslyší žalostný řev?

Kolik lidí tě vážně zná?
Kolik lidí tě vidělo dole?,
Který člověk k odsouzení právo má,
Svojí naději nech raději shořet...

Každý děláme něco,za co by nás lidé mohli odsuzovat.No a po většinu času tomu tak je.Jenomže z druhé strany jsme mezi těmi,kteří nemají slitování pro druhé.Tahle básnička o tom mluví.Ale nejenom o tom.Je v ní,cosi konkrétního.Jistě,každý odsuzuje čtrnáctiletou holku,která není moc daleko od nymfomanie,i já to udělala a z jedné strany mám stále stejný názor.Ale na druhou stranu,za každou takovou holkou se skrývá příběh.Příběh,o kterém ví jen nejlepší kamarádka,která se na ní nedívá skrz prsty (a ne,nemluvím o sobě).S nikým se o něj nedělí,ale je tam.A právě tenhle příběh jí dovedl na tuhle cestu,nemá to jednoduché.Stejně tak za každou mrchou se skrývá člověk,který z ní tu mrchu udělal,člověk,co jí ublížil na tolik,že už nevěří.A proto,ač se nám ty věco nelíbí a povězmě si to na rovinu,stále odsuzovat budeme,zkusme si uvědomit rub a líc věci.Druhou stránku problému.Nikdo to nemá jednoduché ;-)

Oslepená a zmožená.

23. ledna 2012 v 13:00 | KT Wild* |  Diary

Přijde mi,že téměř každý měsíc je něčím vyjímečný,jiný.Váš život se mění,den co den.A někdy
přijde den,který změní váš život na poměrně dlouhou dobu,možná na pořád...Pro mě to jsou
data,vzpomínky,představy,vyplněné sny a úsměvy.Pamatuju si to,pamatovat budu a jsem ráda,že nemusím jen vzpomínat.Alespoň zatím.A doufám,že to tak zůstane.Ano,možná zklamu ty z vás,kteří se mnou byli v klubu ,,Na lásku nevěřím,nikoho nechci,nikoho nemiluju."Není tomu tak,tohle se u mě změnilo.Možná si myslíte,že je to dobře,možná ne,ale je tomu tak a nelituju.Jestli je něco,co vím a čeho se držím,tak to,že ničeho nikdy nelituju.Jediný slzy,slova,rozchodu i hádky.Všechno se děje za nějakým účelem.Všechno.
Vím,že vám v téměř každém deníčku sděluji,na jaké kapele právě ujíždím,ale tak,zvykejte si.
Poslední dobou jsem,ale vážně nějaká...přeslazená.Dobře,neberte to tak doslova.Upřímně,
nesnáším,když holky o klucích říkají že jsou sladcí a roztomilí.Nechápu,jediný,co bych možná tak považovala za roztomilý jsou štěňátka,tak mi prosím přestaňte cpát ty svoje ťuťu a ňuňu.
Ale k tématu.Dashboard Confessional,The Kooks,ale samozřejmě i Nirvana a Manson.Ale na Dashboard Confessional a The Kooks docelá ulítávám.Abyste si nemuseli nic googlit a nenudili se tak moc - jedná se o kapely zpívající převážně alternative,punk-rock,pop-rock (tohle označení se mi moc nelíbí...).Kapely,co zpívají zamilovaný písničky,doprovázený božskou kytarou.To jsou pro mě hlavně Dashboard.No jo,stala se ze mě melancholická Kachna :-D Ne,zase neděsme ;-) Ale vážně,jsem máslo,cíťa,no jo no,tvrďas malej.
Vlastně jsem zjistila,že z těch lidí,na kterejch mi záleží a je na stoprocentní spolehnutí zbyli jen dva - Cassie a Pete.Oni ty ostatní se buď ozvou,jen když se potřebují svěřit s problémem,nebo když se nudí,jinak je to jaksi taksi jedno,že?;-) Ale tak nevadí,jsem ráda za ty,co mám.
Ale není to jenom o písničkách.Občas se směju jako debil,koukám na videa,co se podobají seriálu Tisíc a jedna noc.Videa šťastných amerických párů (Gomézovou a Biebera ale vynechávám!).Prostě jsem se zbláznila.
Taky jsem si "vytunila" pokoj a asi tu trochu poklidím,na pátek.Tím vytunila myslím,že jsem si jako záclonu dala vlajku The Expolited a na zemi máme milion bálonků.Neptejte se proč,je to prostě taková strašná kravina,nápad,co jsme vymysleli s bráchou.Ale líbí se mi to,celý ten náš pokoj je jedna velká parodie.Růžovo-zeleno-žlutý zdi,na zdech Manson,Kurt,Momsen,lebky a do toho barbienky,baby born a spousty žůžových věcí,co mi připomínají mou smutnou,skoro až diskantskou,minulost.Největší orgasmus mám jistě že z mého povlečení Hannah Montana,no chcete? ;-)Doufám,že vyjde ten plán odděleného pokoje.Chci tmavě fialové zdi a vlastní klid,pryč od bratra!
Taky už se chci vážně naučit na kytaru,tak snad ji hned první den úplně strašně stylově a rockově nerozmlátím z toho,jak nezahraju ani jeden akord.Taky zvažuju,zda-li mám dát na blog
zase něco z mého papírového hmotného deníku.Mám?Je to seznam věcí,co chci udělat než umřu,ale asi byste vážně začali pochybovat o mém duševním stavu.
To jsem se ale rozepsala,tak se mějte ;-)

Jak jednou šla Kachna do budovy Rohlík v České televizi.

21. ledna 2012 v 14:38 | KT Wild* |  World of Hurts
Možná se vyplatí jednou týdně na ten dramaťák chodit.Tedy,ne že by mě to nebavilo,
baví mě to a dost.Ale poslední dobou tomu moc času nevěnuji.Nicméně,nám naše paní
učitelka dala tu možnost se zúčastnit konkurzu na jeden nejmenovaný film.A tak se stalo,
že jsem v pondělí školu trochu vynechala a vydala se s mámou na konkurz.Myslela jsem,že
tam bude pár holek...No a řeknu vám,100-200 holek,to tedy vážně pár není.Ale ještě,že jsme
tam nemuseli čekat nějakých 5 hodin.Měla jsem číslo jedenáct (už vám Kachna říkala,
že 1 je moje osudové číslo?A neptejte se proč...),takže to bylo docela rychlé.Vždy si do místnosti brali 5 holek asi na deset minut.Takže nejprve 1-5,5-10,11-16.Přišli jsme tedy do místnosti,tam si nás vyfotili a museli jsme říct něco málo o sobě do kamery.Ty holky co tam byly se mnou...
Ne že bych si myslela,že jsem mistrně ve hraní,ale některé z nich...Nechodili nikam,neměli žádné
zkušenosti a přece jenom si mysleli,že dobudou Hollywood,tak bych to asi zkrátila.Ale ta poslední,Mája,mě zaujala.Uměla mluvit do kamery,měla zkušeností hodně a celkově byla sympatická a nedívala se mě skrz prsty.Nakonec si tam nechali mě a Máju.Zbylé tři slečny odešli.Zklamané a znechucené tím,že si tam nechali "ty dvě divný" mě označili jako motorkářku s vysokýma botama - ach ty trička s Nirvanou,roztrhané kalhoty a steely :-D Ale pobavili mě,to se musí nechat.Takže jsme s Májou museli zahrát,jak se hádáme,jak jí utěšuju,...A na rovinu,čuměla jsem,kolik má ta holka talentu!Hrála o dost lépe než já,dovolila bych si tvrdit,že už za sebou i nějaký ten konkurz měla a udělala dojem nejen na mě,alespoň si to myslím.,,Tak jo,můžete jít.Buď se vám do 14-ti dnů ozveme nebo na nás zapomeňte!"Oznámila "hledačka talentů" a my jsme šli.Mája mi pochválila košili,já jí roztahovák a jelo se domů.Teď jenom čekám.A i když si nemyslím,že bych mohla být mezi těmi deseti vybranými holkami,považuju to za dobrou zkušenost do budoucna a kdo ví,co ještě přijde...

Nevinnost

16. ledna 2012 v 13:32 | KT Wild* |  Básně
Úsměv,který lapá po dechu,
Křičí do prázdna a přitom se směje,
V kom tohle tělo najde útěchu?,
Tělo vzkvétá,však duši zle je.

Podvazky,krajky,bič a růže,
Povzdechy,křik a úpřímný pláč,
Zastavit však jen těžko může,
Život je pro ní velkej sráč.

I přes to se snaží,
I přes to věří,
Své tělo draží,
Ten anděl bez peří.

Dokonalá postava,ruka i tvář,
Přívětivý tón je povinnost,
Nad hlavou předstíraná svatozář,
Coura,z které srší nevinnost.

Nirvana,běhání a náladovost.

15. ledna 2012 v 16:40 | KT Wild* |  Diary
Ne vždycky se takhle směju.Zrovna jako v pátek.Nesnáším,když brečím.Občas to ale nejde.
Takže pěkně na záchod,ukápne slza,tvářit se jako by nic a zase jít dál.Chybí mi.Hodně.
Ale ten pátek mi za toho zaracha stál.Být 2 minuty od baráku a přijít o tři čtvrtě hodiny
pozdě...no,maminka nebyla nadšená a odnesl to můj volný čas,který trávím mezi čtyřmi stěnami
mého pokoje.Alespoň,že se Bee v půl druhé ráno tak nudila,že nám tu začala uklízet.Občas
se ta její přespřílišná energie vyplatí.Takže teď jsem doma a krásně si tu rozjímám v pokoji
u Nirvany.No neříkejte,že mi nezávidíte?Já si strašně závidím.
Jó,Nirvana.Začíná silně konkurovat Mansonovi.Už skoro nedokážu určit,kterou kapelu mám
raději.Ale dobře,Manson možná pořád vyhrává,nicméně teď mám období Kurt a jen zase Kurt.
I přes to,že jsem dnes vstávala téměr v jednu hodinu odpoledne,pořád cítím bolest v nohách
ze včerejšího tréninku.Hodinové pětikilometrové běhání a sprinty do kopce,no neber to.
Ale nebudu si zas tak úplně stěžovat.Dobrá,chvílemi už jsem nemohla musela jsem zastavovat.
Na druhou stranu mě to nějak začalo bavit.Možná bych mohla na chvíli uputsit od rotopedu
a půl kilometrového běhu okolo baráku a občas si takhle příjemně pročistit hlavu.Vážně to běhání něco do sebe má.Akorát mě tady na té naší pražské vesnici štve skutečnost,že tu můžu potkat spousty tváří mě známých.Tahle skutečnost mě trochu tíží.Ale asi to překousnu,dám do uší sluchátka a pěkně si to tady proběhnu.Akorát ještě nevím kdy.A trénink ve čtvrtek?Příjemná změna oproti skládání ve tmě a zimě a tréninku o tribunách a věčném klikování.Takový volný trénink.Hrát basket s rugbyovým míčem a ještě proti Bee,která hrála basket 5 let - a už jsme zase u její přespřílišné energie - byla docela zábava,ač jsme prohráli.
Ve škole to ujde.Jsem ráda,že mám nakonec z přírodopisu za jedna a z fyziky se mi podařilo dostat dvojku z písemky (kupodivu ji mám i na vysvědčení),což je asi ta první a poslední písemka z fyziky,u které se mi to povedlo.Teď otázka,jak budu trávit tenhle poslední den mého skvělého zaracha.Počítač,nebo filmy?Ještě že Peta mám - nechal mi tu tři dývka původní Noční můry z Elm street,na které bych se docela koukla.Údajně je tady Freddy úchylnější a lepší,než v té nové verzi.Navíc tu mám k přelouskání ještě pár knížek.Za zmínku stojí například ta úžasná bichle o Nirvaně (promiňte,ale 700 stránek?To je bichle!) a potom Stephen King,kterého ne a ne dočíst,při tom to je knížka velice úzká.Když ty jeho věčné poznámky...A potom samozřejmě domácí práce,ale k těm jsem se nikdy nehlásila nebo poslední možnost - učení.
A co budete dělat vy?Doufám,že neděli trávíte aktivněji,než já.
Hezký začátek nového týdne a ještě hezčí konec týdne,přeje Kachna ;-)