Jedna zamilovaná pravda

11. června 2012 v 9:26 | KT Wild* |  Básně

Kdy už mi konečně začneš věřit,
Že nikdo není lepší než ty,
Společně kilometry vzdálenosti měřit,
Je rozdíl mezi námi dvěma,a ostatními,dva odlišné světy.

Vzpomínám na ten večerní běh,
Byla zima,ale já hořela touhou,
Slyšela jsem srdce tlukot,nebo skřek?,
A tak jsme se vydali na cestu dlouhou.

Ty první polibky,a nádherné chvění,
Zpočátku další povrchní zamilovanost,
Teď už to tak ovšem není,
Jen láska a naše soudružnost.

A vím,jak moc někdy láska bolí,
Že stereotyp,co mě málem zabil,
Taky vím,že dokáže překonat cokoliv,
Ten silný proud,co znovu mě nabil.

Nikdy bych si nemohla odpustit,
Kdybych o tebe přišla,
Nikdy tě nechci opustit,
,,Zůstaneš tu se mnou navždy.",jedna duše křikla.

Chci navždy cítit tvé přitisklé rty,
Navždy mít tvé celé tělo nahé,
Nikdy neupadat do nicoty,
Protože tvé srdce je mi nejvíc drahé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akemi Chika Hikari Akemi Chika Hikari | Web | 11. června 2012 v 16:16 | Reagovat

Jen si to čtu jdou na mě ty tvé emoce. Nevím, zda-li je ta báseň smutná, neutrální, či positivní. Je všelijaká, ale rozhodně dobrá! (To že máš talnet už podotýkat nemusím!:D  :-) ) A co hlavně? Zase upřímná a pravdivá.

P.S. Prosím, prosím, přejmenuj si mě... Jde o moje soukromí. :-)

2 ODBOI ODBOI | Web | 11. června 2012 v 19:34 | Reagovat

Nádherná básnička))*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama