Citové piano

4. července 2012 v 7:00 | KT Wild* |  Básně

To pouto natolik abstraktní,
Že existence jest pochybná,
Tak slastné vzrušené mámení,
Tělo ztuhlo,jsem nehybná.

Mám se vztekat,či smát se jako blázen?,
Nutíš mě plakat,smát se i přemýšlet,
Když čichám k tvým vlasům,jsem v rájí,ale zpět na zem,
Ta duše i tělo,co znamenají pro mě celý svět.

Přivážeš mě k sobě,svým pevným objetím,
Já neodejdu,ale o tebe se bojím,
Ráda i smutná jsem,že budoucnost nevěštím,
Jednu věc vím,lásko,že o tebe stojím.

Mateš mi city,hlavu i tělo,je snad tohle vtip?,
Anarchie,volná i uvězněná,uvězněná v tobě,
Jen nechci,aby tohle bylo jako ostatní,stereotyp,
Nevšedně s tebou umírat,usmívat se i v hrobě.

Chci toho,tak moc,když chci tě celého?,
Naporcovat a zase slepit,ano,možná trochu kanibalistické,
Ale jaká jiná,má tak muže skvělého?,
Někdy se bojím,je tohle realistické?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama