Otevřená zpověď o lásce.

14. srpna 2012 v 11:11 | KT Wild* |  Diary
Láska.Kdo z nás vlastně ví,co to pořádně je?Každý jí totiž
může cítit trochu jinak.Kde je hranice mezi zamilovaností a okamžikem,
kdy začnete milovat?Opravdu je hranice mezi láskou a nenávistí tak tenká?
Jsme schopni obětovat pro lásku tolik,kolik tvrdíme?Jsou podstatnější
motýlky v břiše,anebo se dá láska cítit i jiným a možná mnohem hlubším
způsobem.Je to tak abstraktní a přes to kvůli ní ztrácíme obecné morální
hodnoty,hodnoty společností uznávané.Hůře se učíte,chodíte za školu,
necháte práce kvůli tomu,abyste mohli jet 1000 km za tím,koho milujete,
vzdáte se sami sebe pro toho druhého,tolikrát padáte na ostré trny,abyste
se znovu o všem přesvědčili,nebo si naopak svůj názor upravili.Padáte na hubu
kvůli člověku,kterého vám na cestu postavil osud,nebo jste si to zvolili vy sami?
Věříte na osud?Věříte své lásce?Co když je tohle všechno jen klam...?Sebeuvědomění.
Jaké je to pravé sebeuvědomění?


Před pár dny jsem byla osočená z toho,jak často měním názor.Že jednou na lásku
nevěřím,neexistuje,podruhé chci být s Petem na celý život.Tenhle článek bych
ani tak nebrala jako ospravedlnění proti těmto útokům,ač by se to tak mohlo zdát.
Tenhle článek je ospravedlnění sama sobě,jistý výpis pocitů,bolestí,těch nejtajnějších
koutů.O těchhle věcech přemýšlím již několik měsíců,téměř každý den.Chci,aby Pete
byl láska na celý život,i když tohle všechno někdy tak moc bolí.Kolikrát jsem cítila k jiným
lidem takové to pobláznění,zamilování a hrozně šílené.S odstupem času bych ale neřekla,
že jsem někoho z nich milovala.Na to je potřeba spousty času poznání,spousty chvil ověření.
Já ani neměla tu možnost něco takového mít.Nicméně,některým těm vztahům i nevztahům
se teď směju,nebo na ně vzpomínám v dobrém,ale už mě to nějak nerozpaluje.Nechci,abych
jednoho dne vzpomínala takhle i na Péťu.Nikdy o něj nechci přijít.Možná nad tím až moc
přemýšlím,místo toho,abych si lásky užívala.Nechci něco dělat podvědomě,abych slyšela to,
co chci.Jistě,ne vždy mě každý názor potěší.Ale chci to vidět objektivně.Můžu snad?
Je to člověk,se kterým bych chtěla trávit celý život,jak už jsem řekla.Možná proto si potřebuji
být na sto procent jistá,že jediný střípek toho všeho není iluze,že to do sebe zapadá.
Mám strach z budoucnosti.Jak vím,co přijde?Třeba přijde den,kdy nad tím nebudu přemýšlet.
Přikloním se k jedné straně a nebude cesty zpět,nebude možnost váhání.Umřela bych pro něj.
Ale jak můžu vědět,že tohle není iluze.Nebyla by to pokrytecká smrt jen proto,abych si něco
dokázala?Já chci umřít pro něj a pro něj i žít...

Až moc otevřená zpověď...zajímá mě,jak to vidíte.

Jestli miluješ,nepřemýšlej.Jestli přemýšlíš,nemiluj.

Jednej tak,aby byl šťastný...Ne,aby ses šťastným jen zdál...

Poslední citát by zrzQa
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anna Anna | 14. srpna 2012 v 11:48 | Reagovat

Kate, ty jsi mě rozbrečela. Fakt, nejsem citlivá, ale tohle je krásné a pravdivé.
Pro lásku se ztrácí morálka, slušnost, pro lásku se lže i mluví pravda, pro lásku se žije i umírá.
''Žij pro to, za co by jsi byla ochotná zemřít.‘‘ ‘‘Život je boj-přijmi ho!‘‘
Láska je emoce, cit, slovo, výraz, život, smrt. Lásku jen tak nepopíšeš.
A myslím si to, že než si poznala svého přítele, tak si nevěřila na lásku, že to je normální.
Nádherný článek. Já vždy věřila na lásku, ať už pravou nebo falešnou. Láska zde je, stačí jen zavřít oči a zasnít se. Ty jo, já jsem z toho tvého článku na měkko. To abych, si teď já, šla pustit nějaké ty metalové slaďáky, a zasnila se někam do svých snů o lásce.
Jinak, myslím, že máš v hlavě jasno. Jo, s láskou přichází i přátelství ale i spousty dalších emocí.
Jak už kladných, tak záporných. Ale jedno si pamatuj, máš vždy jeho a své přátele, kteří tě budou podporovat a pomáhat ti a vždy se za tebe postaví.
O lásce by se dalo mluvit hodiny, je to asi emoce stejná jako nenávist, je to jak dobro a zlo. Je to těžké definovat.
Tleskám za upřímnost, odvahu a nádherný článek.

2 Anna Anna | 14. srpna 2012 v 11:51 | Reagovat

A je pravda, že láska přináší jak své potěšení, tak i své příkoří. Ale přeci, ''není růže beze trní...'' :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama