Co může způsobit jedno slovo,věta,nebo třeba SMS?

30. října 2012 v 14:36 | KT Wild* |  Magazine
Nejparadoxnější na životě je,že ty největší pohromy a překvapení přicházejí náhodně,bez jakéhokoli očekávání,že ty nejprostší věty a slova dokáží změnit nejen náš život,ale i celý svět.Jeden výkiv pocitů může ovlivnit naše štěstí na několik let.Ty nejprostší náhody a podivuhodnosti tvoří náš svět jedinečným.Ne vždycky se ovšem jedná o věci příjemné.Ale myslím si,že takové věci se dají z velké části ovlivnit.Vůlí,rozumem,ale i srdcem.

Třeba mě by nenapadlo,že slovo miluju,řeknu zrovna Petovi,před deseti měsíci ani náhodou.A taky by mě nenapadlo,že jsem si jedním slovem málem celý vztah pokazila.Jedna SMSka,protože už jsem to chtěla nějak vyřešit,ty pochyby a ne stále bádat,protože jsem si řekla,že o tom budu hrozně silně přesvědčená,a že ten vztah a všechno...Co na tom,že mu věnuji,co nejvíc to jde,ale najednou mě napadlo,že je to všechno lež.Snad jsem si ani pořádně neuvědomila,co dělám.Jen jsem věděla,že jestli se něco stane,tak nechci žít.Za chvíli se mi ozval Pete,plakal,ptal se proč,a co bude dál.Byla jsem na tom stejně,jako on.Pláč,bolest,zmatenost,otupělost.Naštěstí jsem to všechno vzala zpátky dřív,než jsem to stačila potvrdit.Přesvědčil mě a pomohl mi.Protože on zná klíč mého srdce a je si toho co cítím vědom lépe než já.Přítel je ten,kdo vám předzpívá melodii vašeho srdce,když ji zapomenete.A to on dělá,téměř pravidelně.Pár dalších dní,jakoby bylo nějaké znovuzrození,bylo to skoro jako na začátku,protože jsem si toho všeho najednou vážila víc.Protože mi došlo,že bych přišla o všechno.Ne,možná mi to nedošlo dostatečně,ovšem...Dost na to,abych se do podobných hloupostí víckrát nepouštěla.

Ta nejistota mě někdy tíží i teď,ale vidím,že to pomalu mizí a vidím,že to je možná nějaká iluze dlouhodobého vztahu,či strach,něco,co nás pumpuje k lepšímu jednání a k tomu,abychom dotyčného neztratili.Takže doporučuji všem tupým hlavám - jakmile necítíte motýli v břiše,neznamená to hned,že nemilujete,jen ten vztah má větší váhu.Nevzdávejte to,pokud někoho milujete,ať už jsou problémy sebevětší.Láska má cenu.

Miluji tě a jsem ti strašně vděčná,za každý tvůj dech,slovo i pohled,protože to je pro mě,za to,co pro mě děláš :-*

P.S.Omlouvám se,že to není moc propracovaný článek a omlouvám se i za případné chyby,píšu ze školy,v rychlosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 30. října 2012 v 14:50 | Reagovat

Krásný článek :) Vážně, moc hezky napsané :)

2 dark Angel dark Angel | Web | 30. října 2012 v 15:16 | Reagovat

krásný článek :) strašně hezky si to pojala :)

3 jejiblog jejiblog | 30. října 2012 v 16:24 | Reagovat

super článek,dobře napsané.
PS:máš hezký blog :)

4 Nibori Chiyo Sayuri Nibori Chiyo Sayuri | Web | 30. října 2012 v 17:49 | Reagovat

Jedno slovo pokazit život? To si teda nemyslím. Nějakou tu dobu možná, ale síla slov není tak velká.
Nevim proč, ale když si čtu ty tvé články o Petovi. Hlas v mé hlavě mi neustále řiká, že věčnost není rok, ani dva, nýbrž něco... O čem my v našem věku ještě ani nevíme. Věřím na spřízněné duše... ale.. Rok není deset let.

5 tajomna tajomna | Web | 30. října 2012 v 19:11 | Reagovat

ako sa hovorí "predtým než chceš niekoho opustiť, zisti či dokážeš bez neho žiť"..ja som tiež mala chvíle,kedy som pochybovala a bála som sa pričom som vedela,že bez neho žiť nechcem.našťastie mi vždy ukáže správnu cestu :) našla som totiž svoju druhú polku duše a vidím,že aj ty :)

6 KT Wild* KT Wild* | Web | 30. října 2012 v 19:35 | Reagovat

[4]: Jenomže jedno slovo,věta,SMS odstartuje vlnu reakcí,které už nejsou tak vratné jako slova.

A já taky netvrdím,že rok či dva je věčnost.Ale každý další měsíc,krok i rozhodnutí,že něco chceš budovat je cestou k věčnosti.Když o tom v našem věku nic nevíme...tak proč jsou páry,které byly svou první láskou a vzaly se? ;-) Jde jen o to,kolik jsi schopná toho pro lásku obětovat a překonat.Před problémy neutíkat,ale řešit je.

Prostě vím,že si ho vezmu,někdy to sama nechápu,takže to nežádám ani po tobě,jen...Nemyslím si,že by to nešlo.Všechno jde,když se chce.

[5]:

Vlastně jsem ani neměla v plánu ho opouštět,ale byl to vážně jeden z největších zkratů a nemyslím si,že každý by zareagoval jako on.Bez něho bych žít nedokázala...Nebo možná,kdybych urputně chtěla,ale...Já bych hlavně bez něj ani žít nechtěla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama