Březen 2013

Je to na dlouho

12. března 2013 v 10:06 | KT Wild*
12978_513271118716773_1515023605_n_large

Jestli jsem někdy říkala, že v březnu odtajním blog a vše pojede podle plánu, tak na to zapomeňte. Bude to chtít čas, hodně času. A možná pár z vás časem zapomene i na mě. Co se dá dělat, chtěla jsem to všechno naplno rozjet, až budu v pohodě, ale nejsem si tak úplně jistá, kdy to bude. Ano, ano, z jedné strany věci se to zlepšilo, jen škoda, že z těch ostatních to vázne.

Chce to víc práce na našem vztahu s Petem, ale nic není ztracené, po tom všem vidím, že jsem se už něco naučila a jsem ochotná se učit dál.

Naši se rozvádějí. Čert vem, kdo za to může víc, jací polední dobou jsou, jde o princip. Rozvody absolutně neuznávám, nechápu lidi, co se rozcházejí nebo rozvádějí kvůli prkotinám. Když si někdo slíbí v dobrém i ve zlém, zdraví i nemoci, mělo by to tak zůstat. Žádné neslučitelné rozdíly neexistují. Dobře, neříkám, že se to stát nemůže, i mně se to může stát a bojím se, možná i proto se mi to tolik příčí. Kdo chce, vidí cesty, kdo ne, má výmluvy. Štve mě, že to nezvládli, štve mě, že tátu nebude a zároveň se budeme intenzivně vídat jednou za čas, čehož se obávám, protože žádný hádky, násilí a hnusný slova nechci. Štve mě, že třeba přibude sourozenec, možná nějaký náhradní táta nebo máma. Možná budu dělat dusno, budu je nesnášet. Možná je tohle pro něco dobré. Ale teď je mi to jedno. Jen další zkurvená zpráva za poslední rok.

S kamarádstvím to taky není nic moc. Dojela jsem na svoje chyby, ale taky na chyby ostatních. Nevím, občas se mi některé věci těžko rozdýchávají. A o věcech je třeba si promluvit, dělám to tak. Ovšem ne za cenu toho, že budu vypadat jako arogantní kráva, co chce bylo nepříjemnýho, abych na mě koukali ulížený oči, co si myslí, že jim křivdím. Není to špatné, stále je mám ráda, jen bych na ně někdy vykřičela všechno, co mě štve, ale hádám, že by to nemělo smysl a hádám, že moje chyby a činy by také nebyly nějaké špatné argmenty. Jo, snížila jsem se k tomu, pomlouvat kamarádky na blogu, i když vím, že si to možná přečtou. Ne, nemám to ráda. Skoro celou školu můžu sjet nepříjemnými slovy, ale u nich jsem se tomu chtěa vyhnout. Něco mi ale říká, že bude asi lepší vyhnout se hádkám, kdy mě odpálkujou. Možná je tohle lepší ventil, některý věci se mi dobře píšou, ale když je mám vyslovit nahlas, je to už těší.

Tak snad mě pochopíte, třeba se mi i nějaký anonym (poslední dobou se jich tu začíná hemžit, asi jsem ěnco dokázala, nebo jsem úžasnější než jsem si myslela, jinak si nedokážu vysvětlit takovou přízeň nepododstatněné negace) zasměje, teba mě někdo polituje, nebo jen přidáte názory na rozchody, rozvody, přátelství a tak podobně. Prostě zanechte komentář, budu ráda. Ale to, co dělám, proč a jak, to zase necht na mně.

Adios na dobu neurčitou.

Tumblr_mhynwovrle1qk5jzvo1_500_large


Proč všechny, co si myslí, jaká jsem píča, ale stejně mě řeši a pro všechny, co si to nemyslí a řešíme ty výše uvdené spolu - ano, založila jsem si zpovědníček, anonyové si teď nemusí vymýšlet tak intelektální přezdívky a zkrátka jen napíší hovna. Bavte se! :*

http://ask.fm/RoseFairyTale